Inkluze po česku
Kdyby byla inkluze tak naprosto inovativním počinem, proč bychom před lety my všichni hodnotitelé státních maturit museli absolvovat i verzi pro „pupíky“? Pupíci je něžné pojmenování žáků se speciálními potřebami. Mezi ně se vejdou žáci s poruchami zraku, sluchu, poruchami učení, tedy všichni ti, kteří teď mají být integrováni. Vždyť přece pokud tito žáci byli schopni daného stupně školního vzdělání dosáhnout, udělala každá škola maximum, aby se tak stalo. Mýma rukama od počátku státních maturit (s certifikátem, ale dávno před tím bez něho) prošlo poměrně velké množství těch, kteří byli v péči PPP či lékařů. Výjimečně se pracovalo s asistentem, častěji bez něho.
A tady narážím na hlavní problém. Učitelé jsou proškolováni, co si s žáky se specifickými potřebami počít, ale praxe je obtížná. Jak je možné věnovat všestrannou péči každému jedinci ve třídě, která čítá plný počet, tedy 30 žáků? Jsme-li na gymnáziu v primě, pak je to bratru deset talentů na cokoliv (já jim říkám štiky), 8 dobrých, ba skvělých, pět „pomalíků“ (na všechno potřebují více času, vyžadují pobízení, motivaci, kontrolu) – a z toho, co zbývá, je pár ADHD, jeden až dva s PAS a zbytek jsou různí dys. Kdo si zaslouží zvýšenou péči? Kde ji vzít? Jak zvládnout krotit „štiky“, popohánět „pomalíky“ a mezitím kontrolovat ostatní? Ví někdo, co to je opravovat sešity dysgrafiků či dětí s ADHD? Nota bene když mnozí mají z PPP povoleno psát hůlkovým písmem? Myslíte, že pár stovek (které zatím nedostáváme) měsíčně k platu tuto dřinu vykompenzuje?
Chceme inkluzi, ale nejsme na ni připraveni. Nemáme asistenty, výběrové školy jsou přeplněné a přitom se po nich chce, aby pracovaly s každým žákem podle jeho potřeb.
Nemáme připravené klima. Učitel ví, proč se ve třídě děje to či ono. Např. proč vám chlapec s ADHA tlumený léky pravidelně v šesté hodině usíná. Třídní kolektiv žádným školením neprošel. Nestydíme se za to, že naše dítě má diabetes a musí si před obědem píchnout inzulín. Ale porucha autistického spektra ve třídě padnout nesmí, jakoby to bylo sprosté slovo. Frantík si smí i po sesbírání sešitů svůj nechat a ještě pět minut opravovat chyby, ale to, že je dyslektik a dysgrafik třída oficiálně vědět nesmí.
Měli bychom si rozmyslet, co chceme. Chceme inkluzi? Pak ji domysleme do detailů. Máte ve třídě víc jak dva „pupíky“? Snižme povolený počet žáků o pět bez toho, aby škola na tom byla ztrátná. (Pokud vím, v tomto směru se již cosi pozitivního rýsuje.) Na každého tělesně či mentálně postiženého státem placeného asistenta + další asistenti, kteří by pendlovali mezi třídami podle potřeby. Uvidíme, jak to bude fungovat. A hlavně chceme-li integrovat pupíky mezi intaktní žáky, měli by hlavně oni vědět o tom, že někteří jejich spolužáci mají problém. Nemusejí znát detaily, ale jinakosti svých spolužáků a hlavně „výhod“, které požívají, si všimnou velmi brzy. Mohl by nastat opačný efekt – budou je za to nenávidět a dají jim to pocítit. A to přeci nechceme.
Jaroslava Indrová
Trocha bilancování na závěr roku
Na konci roku je zvykem bilancovat - ohlížet se zpět a zjišťovat, co nám rok minulý dál a vzal, a také si dávat předsevzetí do roku nastávajícího. Tak se na to podívejme.
Jaroslava Indrová
Hloupneme, nebo jsme stále chytřejší?
Na nejmenované významné akci jsem se setkala s jedním svým bývalým studentem - mimochodem úspěšným mladým mužem - který se mě zeptal, jaké jsou dnešní děti. Jsou jiní než my? Tato otázka a text v sobotní Frontě mě přiměly k zamyš
Jaroslava Indrová
Poděkujme básníkovi za krásné slovo
Dnes je to 34 let, co zemřel básník Jan Skácel. Příslušník brněnské skupiny Host do domu, nedostudovaný učitel, který se upsal krásnému slovu.
Jaroslava Indrová
Trápí vás také noční můry?
Noční můry trápí nejen mladé dívky, kterým královna Mab za hříšné myšlenky přičaruje pupínky na nose, ale asi všechny. Občas... Ale u nás snad ty potvory bydlí.
Jaroslava Indrová
Co nám chybí ke štěstí a zdraví...
Neustále se mluví o tom, že v lékárnách chybí penicilin a jak se ministerstvo snaží, aby ho byl dostatek. Poté, co jsem si dnes přečetla výzvu na webovkách SÚKLu,si říkám, jestli to není jen zastírací manévr.
Jaroslava Indrová
Děti, čtěte rodičům!
Akce Celé Česko čte dětem považuji za chvályhodný počin, ale... Neměly by raději číst děti svým rodičům?
Jaroslava Indrová
Umění vstát z popela
Každý rodič je šťastný, když jeho děti v životě uspějí, když dojdou dál než on. A protože já mám "dětí" po čtyřiceti letech ve školství spoustu, pocit spokojenosti a hrdosti zažívám dost často.
Jaroslava Indrová
Zubařina má zlaté dno
Když jsem před mnoha lety studovala, na stáži v Polsku jsem byla překvapena, kolik Poláků má špatný chrup. Podívám-li se dnes kolem sebe, vidím takové lidi i u nás docela běžně.
Jaroslava Indrová
Přijímačky po česku
A je to tady - nejdřív maturanti zahajují písemkami z češtiny a jazyka či matematiky a hned po nich frčí nebohá holátka ze ZŠ k přijímacím zkouškám.
Jaroslava Indrová
Jak jsme se za totáče připravovali na atomovou válku
Jsou to zhruba dva týdny, co děti přinesly pololetní vysvědčení, ale jeden předmět, který na tom mém nechybí, tam nenajdete. Branná výchova.
Jaroslava Indrová
Kašleme na chyby! Pravopis je pro kočku! Je???
Na Seznamu mě zaujal text Zuzany Válkové s názvem Čeština? Báječná, živá řeč. Strach z chyb a změn může být dědictvím 19. století, říkají lingvisté. která třem odborníkům z oboru lingvistika položila stejné otázky.
Jaroslava Indrová
Když si vás osedlá kůň
V dubnu to bude deset let, co jsem přestala být mudlou a stala se součástí celosvětové komunity vyznavačů geocachingu. Neměla jsem touhu "lovit", potřebovala jsem nápovědu v jedné hře.
Jaroslava Indrová
Moje cestování do Prahy
Už třetí rok jezdím celkem pravidelně k lékaři do Prahy. Kontrolu spojím vždy s návštěvou dětí a vnoučat – ostatně i proto jsem si vybrala Prahu a ne Brno, kde se specializované zařízení také nachází.
Jaroslava Indrová
Zase ta pošta
Celá naše rodina se vyhýbá poště jak čert kříži. Pokud je nutné něco odeslat či si nechat poslat, využíváme konkurenci – DPD, PPL, ale suverénně nejvýhodnější je ZÁSILKOVNA. Ovšem občas se poště vyhnout nedá.
Jaroslava Indrová
A zas mám před sebou dilema
Brzy bude mít svátek patron zemí Koruny české, ale ještě před tím nás čekají volby - komunální a část obvodu bude volit i senátora.
Jaroslava Indrová
Nelehký život s berlemi
Na samém počátku léta mě postihl těžký úraz a mou oporou a součástí se na dlouhou dobu staly berle. Dokud na nich člověk není závislý, netuší, jak nelehký je život s nimi.
Jaroslava Indrová
Vzpomínka na maturitu za doby normalizační
Psal se rok 1971, začínala normalizace a mě čekala maturita – z češtiny, nezbytné ruštiny, němčiny a dějepisu.
Jaroslava Indrová
Jak jsem za normalizace skládala maturitní zkoušku
Psal se rok 1971, začínala normalizace a mě čekala maturita – z češtiny, nezbytné ruštiny, němčiny a dějepisu. Už témata písemky byla výživná – v češtině to byl Gottwaldův projev k mládeži jako úvaha, masakr.
Jaroslava Indrová
Český fenomén "taneční"
Zatímco v dospělosti skoro každý vzpomíná na taneční s nostalgickým pousmáním, v době jejich konání to pro většinu bylo, je a zřejmě i bude trauma. Nejslabší jedinci to nedají a místo do zaplacených kurzů chodí za taneční.
Jaroslava Indrová
Jde soudcům vždy o spravedlnost?
Ve svém textu nechci nic a nikoho kritizovat ani odsuzovat, chci se prostě zamyslet nad naší společností v době covidové.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 371
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1912x