Kde je chyba?
Nemohu souhlasit s tím, že gymnázia v Česku se soustředí na humanitní vzdělávání. Téměř všechna gymnázia jsou všeobecná a záleží jen na řediteli, které předměty hodinově posílí. Vzhledem ke společenské poptávce a volání rodičů to nejčastěji bývá angličtina a další cizí jazyky. Ale nezřídka bývá posílená i výuka matematiky a dalších přírodovědných předmětů.
Jako příklad uvedu ostravské Wichterlovo gymnázium, které, ač oficiálně všeobecné, má punc „matematické“ školy. Matematika je tu sice posílena, ale ne na úkor jazyků – cílem je vzdělaný maturant, který se ve světě neztratí. Podobných škol znám více i v jiných městech. Ovšem pověst školy zaměřené na matematiku je pro školu nejen zavazující, ale někdy může být i na překážku. Zatímco spousta druháků vám řekne, že mají matematiku rádi, mezi sedmáky jich je minimum. Když se pak v deváté třídě rozhodují, pro mnohé je jakákoliv střední škola humanitně zaměřená na prvním místě. Není divu, většina celebrit hrdinně zdůrazňuje, že uměleckou školu začali studovat hlavně proto, že jim nešla matematika. A nepřekvapí ani to, že většina gymnázií se proto snaží vystupovat jako humanitní školy, ač to tak zcela pravda není.
Podle mě je problém jinde. Zjistit proč žáci na základní škole na druhém stupni ztrácejí o matematiku, fyziku či chemii zájem, mnozí z nich mají přímo trauma. Někde udělali soudruzi z NDR chybu, slovy klasika, a my bychom ji měli najít a odstranit. Podaří-li se to, půjdou nehumanitně zaměřené školy na dračku.
A k odborným školám, které svým absolventům dávají možnost vybrat si jakýkoliv obor na vysoké škole, bych konečně začala přistupovat opravdu jako ke školám, jejichž hlavním cílem je připravit odborníky pro praxi. Najdou-li se mezi nimi talentovaní studenti, ať pokračují na vysoké škole, ale v téže odbornosti, na kterou se čtyři roky specializovali. Ostatně tento princip platí u našich sousedů. Německý student ze střední odborné školy jde do praxe, nebo pokračuje na technice. Ale chce-li např. na medicínu, musí se vrátit na gymnázium a všeobecné vzdělání si doplnit. Zahradnice či textilačka, které studují na filozofické fakultě uměnovědu, by musely být mimořádnými talenty, aby studovaly v klidu, (pak ovšem nechápu, proč šly na odbornou školu), nebo budou celé studium zaostávat za svými kolegy, a nebudou-li dřít, nikdy je nedohoní. Ve své praxi jsem se s oběma případy setkala. A až na výjimky bych tyto slečny praktikantky nejraději poslala místo za katedru domů.
A proč studenti gymnázií posílají své přihlášky přednostně na medicínu a práva, popř. na ekonomii? Inu společenský status má samozřejmě vyšší lékař než stavební inženýr – on ten bílý plášť je víc sexy než bílá přílba na hlavě - (výjimkou jsou možná architekti; jen z mé třídy šlo na architekturu 5 studentů ze třiceti). Dnešní mladí navíc bývají naočkováni z domova ohlížet se hlavně po budoucím platu. Zažila jsem premianty, vítěze fyzikálních a chemických olympiád, kteří přesto šli na práva. Oba mi řekli, že se budou mít líp a nenadřou se tolik jako ve výzkumáku.
Systém seminářů a cvičení pro posílení povědomí o důležitosti nehumanitních předmětů na gymnáziu je dostatečný. Nedostatečné je působení učitelů na základní škole. Mají to sice v dnešní době těžké, ale zamyslet se nad otázkou, proč většina absolventů základních škol nenávidí matematiku, je nasnadě. A malá poznámka na závěr. Proč vlastně požadovat maturitu z matematiky u prodavačů, kosmetiček, zahradníků či kadeřnic? Podle mě je to plýtvání energií, časem, penězi a zdravím těch, kteří se často až třikrát stresují, a přesto občas ani napotřetí úspěchu nedosáhnou.
Jaroslava Indrová
Trocha bilancování na závěr roku
Na konci roku je zvykem bilancovat - ohlížet se zpět a zjišťovat, co nám rok minulý dál a vzal, a také si dávat předsevzetí do roku nastávajícího. Tak se na to podívejme.
Jaroslava Indrová
Hloupneme, nebo jsme stále chytřejší?
Na nejmenované významné akci jsem se setkala s jedním svým bývalým studentem - mimochodem úspěšným mladým mužem - který se mě zeptal, jaké jsou dnešní děti. Jsou jiní než my? Tato otázka a text v sobotní Frontě mě přiměly k zamyš
Jaroslava Indrová
Poděkujme básníkovi za krásné slovo
Dnes je to 34 let, co zemřel básník Jan Skácel. Příslušník brněnské skupiny Host do domu, nedostudovaný učitel, který se upsal krásnému slovu.
Jaroslava Indrová
Trápí vás také noční můry?
Noční můry trápí nejen mladé dívky, kterým královna Mab za hříšné myšlenky přičaruje pupínky na nose, ale asi všechny. Občas... Ale u nás snad ty potvory bydlí.
Jaroslava Indrová
Co nám chybí ke štěstí a zdraví...
Neustále se mluví o tom, že v lékárnách chybí penicilin a jak se ministerstvo snaží, aby ho byl dostatek. Poté, co jsem si dnes přečetla výzvu na webovkách SÚKLu,si říkám, jestli to není jen zastírací manévr.
Jaroslava Indrová
Děti, čtěte rodičům!
Akce Celé Česko čte dětem považuji za chvályhodný počin, ale... Neměly by raději číst děti svým rodičům?
Jaroslava Indrová
Umění vstát z popela
Každý rodič je šťastný, když jeho děti v životě uspějí, když dojdou dál než on. A protože já mám "dětí" po čtyřiceti letech ve školství spoustu, pocit spokojenosti a hrdosti zažívám dost často.
Jaroslava Indrová
Zubařina má zlaté dno
Když jsem před mnoha lety studovala, na stáži v Polsku jsem byla překvapena, kolik Poláků má špatný chrup. Podívám-li se dnes kolem sebe, vidím takové lidi i u nás docela běžně.
Jaroslava Indrová
Přijímačky po česku
A je to tady - nejdřív maturanti zahajují písemkami z češtiny a jazyka či matematiky a hned po nich frčí nebohá holátka ze ZŠ k přijímacím zkouškám.
Jaroslava Indrová
Jak jsme se za totáče připravovali na atomovou válku
Jsou to zhruba dva týdny, co děti přinesly pololetní vysvědčení, ale jeden předmět, který na tom mém nechybí, tam nenajdete. Branná výchova.
Jaroslava Indrová
Kašleme na chyby! Pravopis je pro kočku! Je???
Na Seznamu mě zaujal text Zuzany Válkové s názvem Čeština? Báječná, živá řeč. Strach z chyb a změn může být dědictvím 19. století, říkají lingvisté. která třem odborníkům z oboru lingvistika položila stejné otázky.
Jaroslava Indrová
Když si vás osedlá kůň
V dubnu to bude deset let, co jsem přestala být mudlou a stala se součástí celosvětové komunity vyznavačů geocachingu. Neměla jsem touhu "lovit", potřebovala jsem nápovědu v jedné hře.
Jaroslava Indrová
Moje cestování do Prahy
Už třetí rok jezdím celkem pravidelně k lékaři do Prahy. Kontrolu spojím vždy s návštěvou dětí a vnoučat – ostatně i proto jsem si vybrala Prahu a ne Brno, kde se specializované zařízení také nachází.
Jaroslava Indrová
Zase ta pošta
Celá naše rodina se vyhýbá poště jak čert kříži. Pokud je nutné něco odeslat či si nechat poslat, využíváme konkurenci – DPD, PPL, ale suverénně nejvýhodnější je ZÁSILKOVNA. Ovšem občas se poště vyhnout nedá.
Jaroslava Indrová
A zas mám před sebou dilema
Brzy bude mít svátek patron zemí Koruny české, ale ještě před tím nás čekají volby - komunální a část obvodu bude volit i senátora.
Jaroslava Indrová
Nelehký život s berlemi
Na samém počátku léta mě postihl těžký úraz a mou oporou a součástí se na dlouhou dobu staly berle. Dokud na nich člověk není závislý, netuší, jak nelehký je život s nimi.
Jaroslava Indrová
Vzpomínka na maturitu za doby normalizační
Psal se rok 1971, začínala normalizace a mě čekala maturita – z češtiny, nezbytné ruštiny, němčiny a dějepisu.
Jaroslava Indrová
Jak jsem za normalizace skládala maturitní zkoušku
Psal se rok 1971, začínala normalizace a mě čekala maturita – z češtiny, nezbytné ruštiny, němčiny a dějepisu. Už témata písemky byla výživná – v češtině to byl Gottwaldův projev k mládeži jako úvaha, masakr.
Jaroslava Indrová
Český fenomén "taneční"
Zatímco v dospělosti skoro každý vzpomíná na taneční s nostalgickým pousmáním, v době jejich konání to pro většinu bylo, je a zřejmě i bude trauma. Nejslabší jedinci to nedají a místo do zaplacených kurzů chodí za taneční.
Jaroslava Indrová
Jde soudcům vždy o spravedlnost?
Ve svém textu nechci nic a nikoho kritizovat ani odsuzovat, chci se prostě zamyslet nad naší společností v době covidové.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 371
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1912x