Slepičí koncentráky
Vyznění článku je takové, že člověk klecový chov vlastně vymyslel pro slepice, pro jejich blaho a spokojený slepičí život. Uváděných plusů je tolik, že jsem se nestačila divit. Je to ale, jako kdybychom tvrdili, že nacisté vymysleli koncentrák proto, aby ochránili židy před krutým světem na svobodě.
Slepice prý mají svou hierarchii, a tak ve volném chovu vždycky nějakou uklovou a sežerou. Před tím je třeba ony chudinky ochránit. Nevím, jestli v kleci nic takového nehrozí - tam ona hierarchie neplatí? Snad jediný pochopitelný argument je ten, že když k tomu v kleci dojde, pracovník mrtvou slepici zlikviduje a zabrání tím slepičímu kanibalismu.
Dále se tvrdí, že slepice žijící po stovkách a tisících volně v halách snadněji onemocní a snášejí pak nemocná vejce. A pokud prý nějaká uhyne, těžko se v tom množství dohledává. Co je na tomhle nového? I lidé žijící ve velkoměstech trpí různými poruchami a civilizačními nemocemi. Dav nesvědčí nikomu. Proč je tedy nutné, aby haly měly obrovitánskou rozlohu a slepice se v nich chovaly po stovkách? Stačí ve velké hale udělat přepážky a obrovitánská hejna rozdělit na menší. Pak i to dohledávání chorých a mrtvých slípek bude jednodušší.
Pokud si vzpomínám z dětství, slepice měl kdekdo - i moje babička ve městě a tety na venkově. Babička nikdy víc než pět, tety do deseti. Slípky pobývaly zavřené na dvorku a občas se nechaly napást na trávníku, aby měly pěkně žlutá vajíčka. Do zahrádky jsme je nepouštěli, protože všechno rozhrabaly. A to je ono. Pták rodu KUR, řád HRABAVÍ potřebuje hrabat. Mít prostor, kde se bude moct volně pohybovat - nejsem vědec, nevím kolik metrů k tomu potřebuje, ale prostor klece to asi nebude. Dále opravdu potřebuje hrabat a popelit se v hlíně. Dá mu tuto možnost klec? Nemyslím. Připouštím, že stejně tak mu úplnou svobodu asi nedá ani obrovská hala, kde sice hrabe a může se procházet, ale zároveň ho asi stresuje velký počet "soupeřů". A i přesto si myslím, že je chov v hale důstojnější.
Netvrdím, že halový chov je něco super, ale proti chovu v klecích dává slípkám aspoň zdání svobody. A jak chceme, aby slepice snášely zdravá vejce, když žijí po deseti - ale často v rámci úspor i ve větším počtu v klecích? Nechat slepičky pást na trávě je dnes sci-fi - nejen kvůli ohrožení ptačí chřipkou, ale hlavně kvůli množství chované drůbeže. Ale aspoň částečnou důstojnost jim dát můžeme. Nepolidšťuju je, nechci si je brát do kuchyně, popř. ustlat jim vedle své postele, ale nechci aby byly redukovány na "stroje na snášení vajec".
Nejsem žádný přehnaný fanatik, ale vejce z klecových chovů - i kdyby byla označena jako BIO (což se, nechápu to, běžně děje) nekupuju. Stejně tak jako je nemorální požívat výsledky práce lidí, již k ní byli násilím přinuceni a žili v nelidských podmínkách, není správné konzumovat vejce od slepic, jež jsou chovány v "neslepičích" podmínkách.
Jaroslava Indrová
Trocha bilancování na závěr roku
Na konci roku je zvykem bilancovat - ohlížet se zpět a zjišťovat, co nám rok minulý dál a vzal, a také si dávat předsevzetí do roku nastávajícího. Tak se na to podívejme.
Jaroslava Indrová
Hloupneme, nebo jsme stále chytřejší?
Na nejmenované významné akci jsem se setkala s jedním svým bývalým studentem - mimochodem úspěšným mladým mužem - který se mě zeptal, jaké jsou dnešní děti. Jsou jiní než my? Tato otázka a text v sobotní Frontě mě přiměly k zamyš
Jaroslava Indrová
Poděkujme básníkovi za krásné slovo
Dnes je to 34 let, co zemřel básník Jan Skácel. Příslušník brněnské skupiny Host do domu, nedostudovaný učitel, který se upsal krásnému slovu.
Jaroslava Indrová
Trápí vás také noční můry?
Noční můry trápí nejen mladé dívky, kterým královna Mab za hříšné myšlenky přičaruje pupínky na nose, ale asi všechny. Občas... Ale u nás snad ty potvory bydlí.
Jaroslava Indrová
Co nám chybí ke štěstí a zdraví...
Neustále se mluví o tom, že v lékárnách chybí penicilin a jak se ministerstvo snaží, aby ho byl dostatek. Poté, co jsem si dnes přečetla výzvu na webovkách SÚKLu,si říkám, jestli to není jen zastírací manévr.
Jaroslava Indrová
Děti, čtěte rodičům!
Akce Celé Česko čte dětem považuji za chvályhodný počin, ale... Neměly by raději číst děti svým rodičům?
Jaroslava Indrová
Umění vstát z popela
Každý rodič je šťastný, když jeho děti v životě uspějí, když dojdou dál než on. A protože já mám "dětí" po čtyřiceti letech ve školství spoustu, pocit spokojenosti a hrdosti zažívám dost často.
Jaroslava Indrová
Zubařina má zlaté dno
Když jsem před mnoha lety studovala, na stáži v Polsku jsem byla překvapena, kolik Poláků má špatný chrup. Podívám-li se dnes kolem sebe, vidím takové lidi i u nás docela běžně.
Jaroslava Indrová
Přijímačky po česku
A je to tady - nejdřív maturanti zahajují písemkami z češtiny a jazyka či matematiky a hned po nich frčí nebohá holátka ze ZŠ k přijímacím zkouškám.
Jaroslava Indrová
Jak jsme se za totáče připravovali na atomovou válku
Jsou to zhruba dva týdny, co děti přinesly pololetní vysvědčení, ale jeden předmět, který na tom mém nechybí, tam nenajdete. Branná výchova.
Jaroslava Indrová
Kašleme na chyby! Pravopis je pro kočku! Je???
Na Seznamu mě zaujal text Zuzany Válkové s názvem Čeština? Báječná, živá řeč. Strach z chyb a změn může být dědictvím 19. století, říkají lingvisté. která třem odborníkům z oboru lingvistika položila stejné otázky.
Jaroslava Indrová
Když si vás osedlá kůň
V dubnu to bude deset let, co jsem přestala být mudlou a stala se součástí celosvětové komunity vyznavačů geocachingu. Neměla jsem touhu "lovit", potřebovala jsem nápovědu v jedné hře.
Jaroslava Indrová
Moje cestování do Prahy
Už třetí rok jezdím celkem pravidelně k lékaři do Prahy. Kontrolu spojím vždy s návštěvou dětí a vnoučat – ostatně i proto jsem si vybrala Prahu a ne Brno, kde se specializované zařízení také nachází.
Jaroslava Indrová
Zase ta pošta
Celá naše rodina se vyhýbá poště jak čert kříži. Pokud je nutné něco odeslat či si nechat poslat, využíváme konkurenci – DPD, PPL, ale suverénně nejvýhodnější je ZÁSILKOVNA. Ovšem občas se poště vyhnout nedá.
Jaroslava Indrová
A zas mám před sebou dilema
Brzy bude mít svátek patron zemí Koruny české, ale ještě před tím nás čekají volby - komunální a část obvodu bude volit i senátora.
Jaroslava Indrová
Nelehký život s berlemi
Na samém počátku léta mě postihl těžký úraz a mou oporou a součástí se na dlouhou dobu staly berle. Dokud na nich člověk není závislý, netuší, jak nelehký je život s nimi.
Jaroslava Indrová
Vzpomínka na maturitu za doby normalizační
Psal se rok 1971, začínala normalizace a mě čekala maturita – z češtiny, nezbytné ruštiny, němčiny a dějepisu.
Jaroslava Indrová
Jak jsem za normalizace skládala maturitní zkoušku
Psal se rok 1971, začínala normalizace a mě čekala maturita – z češtiny, nezbytné ruštiny, němčiny a dějepisu. Už témata písemky byla výživná – v češtině to byl Gottwaldův projev k mládeži jako úvaha, masakr.
Jaroslava Indrová
Český fenomén "taneční"
Zatímco v dospělosti skoro každý vzpomíná na taneční s nostalgickým pousmáním, v době jejich konání to pro většinu bylo, je a zřejmě i bude trauma. Nejslabší jedinci to nedají a místo do zaplacených kurzů chodí za taneční.
Jaroslava Indrová
Jde soudcům vždy o spravedlnost?
Ve svém textu nechci nic a nikoho kritizovat ani odsuzovat, chci se prostě zamyslet nad naší společností v době covidové.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 371
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1912x