Jak se pozná, že jsou tu? Všude visí volební bilboardy (a opět jako vždy budou viset ještě dlouho po volbách) s hesly, která mě velmi často vracejí o pár desítek let zpět. Proč? Protože: "Odvolávám, co jsem slíbil, slibuji, co jsem odvolal, či naopak?"
Jeden kandidát mi slibuje, že až se stane primátorem, sníží městské poplatky. Tak zrovna tohle mě zajímá - jakpak to provede? A co má vůbec na mysli? Že by odvoz odpadu? Jeho cena stoupá nezávisle na onom kandidátovi, takže, když zaplatíme méně na půlročním poplatku, stoupající cena se přesune jinam. Kdyby radši bojoval za spalovnu odpadu, která tu citelně chybí!
Nebo že by nechali jezdit lidi zadarmo MHD? Neúčtovali parkovné v centru města? A kde vezmou chybějící peníze? Už teď máme v částech města mimo centrum chodníky jak cvičné tankodromy a zeleň se udržuje tak, že všechny keře jsou seřezány kousek nad zemí, aby to vydrželo, a tráva, ta se kosí pomalu jak za totáče - minimálně.
Další kandidát na primátora mi nabídl obchod: já ho zvolím a on za to zruší plánovanou stavbu nové tramvajové linky. Jenže mně se ten nápad s tramvají líbí a jsem pro! Další, koho nebudu volit.
Na bilboardech se najdou i takové perly, jako BUDEME ŘEŠIT ŠIKANU VE ŠKOLÁCH. To si dělají pr...? Budeme? Já doufala, že jsme natolik slušná společnost, že objeví-li se cosi takového, je snaha řešit vše ihned už dávno běžnou věcí!.
Nejmenovaný politik mi nabízí čistý vzduch k dýchání (neříká, kde ho vezme) - pozdě ostravský superprach ve vzduchu si na nás obyvatelích už splátku vybral.
Do toho všeho nejsilnější opoziční strana volá, že za nich bylo líp a jejich kolegové z opozice to trumfují, že za nich bude ještě lépe.
Tak nevím. Kam se podívám, tam vystoupaly ceny k neuvěřitelným výškám, koalice nám zaplácla ústa pětistovkou k důchodu za každé vychované dítě (a co když jsem vychovala "nevychovaného spratka"?), azyláky jsou přeplněné, na ulici se poflakuje čím dál víc bezdomovců, zavírají se hlavně menší provozy, které nejsou schopné platit nekřesťanské ceny za energie, ceny bytů vylétly k nebeským výšinám a stejně jako ráj jsou pro většinu národa "krásným přeludem".
Místo přiblblých sloganů bych chtěla slyšet ne, co kandidát udělá, ale jak to udělá. Témat je k dispozici dostatek - nejen energie, ale proč se česká jablka válí ve škarpě a v obchodě jsou k mání italská. Proč je takový rozdíl cen u českých a evropským mobilních operátorů. Jak zajistit jednu kvalitu potravin. Ale i i kde vzít peníze na opravu chodníku za našim domem.
Mám pocit, že "opravdovým" tématům se kandidáti vyhýbají jako čert kříži a vybírají si krásné velmi obecné populistické slogany. Většině z nich nevěřím, nemusím být ekonom ani politik; vidím boj o korýtka. Středoškolští studenti si omlouvají svou absenci (papír unese vše) a naši poslanci a senátoři si schvalují výši svých platů. To je přece kšeft jako Brno! Užijí si legrace (celonoční jednání s desítkami hloupých projevů) a ještě si za to nastaví výši svých platů, popř. si k tomu přidají ještě pár dalších funkciček. Jak jim mám věřit, že tam "lezou" pro mé blaho - když mi nad hlavou visí nicneříkající slogany a hesla na předvolebních bilboardech, Dodejme k tomu, že senátorem se často chce stát člověk, který vaše město či kraj vídá z oken rychlíku supercity, když jede kolem na dovolenou. Ještě že komunální politici většinou vědí alespoň, kde se nachází radnice a kde mají nejlepší kafe :-),
Nechám toho, radši půjdu něco dělat. Proč? Protože: "Dělání, dělání, všechny smutky zahání..."
