Kdo prošel branou Borců-nebo jinou branou na velký Strahov má zážitek na který se nezapomíná. Všichni ti, kteří jsou zapřisáhlí odpůrci všeho co bylo , jsou sami ochuzeni o krásné zážitky a jenom dští oheň a síru na to co je nepotkalo, a jsou jenom chudí duchem .

Chození k nepovinným volbám, byla také podpora režimu.

Jak, nepovinným? Když jste nepřišel, otravovali vás s přenosnou urnou. A když jste skutečně vůbec neodvolil, byl jste podezřelý antisocialistický živel. A ve volební místnosti sice byla plenta, ale celá komise bedlivě sledovala jestli (a proč vlastně) za ní jdete, když kandidátka byla jen jedna a škrtat se v ní nesmělo.

Plně s vámi souhlasím, mě bylo 16 let a byl jsem tam také. . Později ještě jako voják. Takže 2x.

Bol som na Strahove tiež v roku 85, ako vojak.Kvôli spartakiáde som sa prvýkrát dostal domov až po roku. Celý rok doobedu vojenský výcvik, poobede nácvik spartakiády. Po takej makačke dobre padol mesačný pobyt na Vypichu, kde bol okrem nácvikov raz denne (väčšinou zavčasu ráno, alebo neskoro večer) hlavný program povinné opaľovanie. A prvýkrát som vo "Hvězdě" videl koncert Olympic a Dalibora Jandu. Dievčatá zo Strahovských kolejí vyhadzovali z okien lístky s adresami, s jednou som si potom asi štyri roky písal. Proste, ostali len pekné spomienky...

Spartakiáda byla krásná a i na Západě ji obdivovali. Dnes už by nikdo nedokázal nic takového zorganizovat.

Podobný, i když mnohem skromnější zážitek jsou některé "velké tance" při zahájení nebo ukončení Europeade - největšího folklorního festivalu Evropy. Soubory z některých folkloru nakloněných zemí, jako je třeba Estonsko, se domluví na společném tanci... a pak třeba i několik set lidí na stadionu spolu tančí nebo tvoří různé vzory a hodně to připomíná Spartakiádu. Není to ale moc časté, spíš tancují soubory jednotlivě nebo se domluví několik souborů z jedné země na společné hudbě a tancují každý svůj tanec.

Tak jsem to zažil i já - na Europeade v Helsingborgu v roce 2015 jsme tancovali při zahájení společně s Javorníčkem, Jánošíčkem a Brněnským Valáškem. Dlouho jsme museli trénovat... při tanci nás vede hudba, jenže když jsme měli tancovat krkonošské tance na moravské písničky, byli jsme zmatení. Ale zmáklo se to... a líbilo se nám to. Moravské písničky jsou chytlavé a obzvlášť Stružinec na Nechoď Janku přes Polanku jsem tancoval s obrovskou radostí.

Bylo to obrovské nervování... ale pak se nám to podařilo, zaplněné tribuny obrovské Helsingborg Areny nám tleskaly a náš tanec se stal jedním z nejlepších tanců festivalu. Když jsme vyběhli ven, křičeli jsme radostí a objímali se... na takové záźitky se nikdy nezapomene.

A přitom by se škarohlídi také mohli mračit a kritizovat. Festival Europeade má ve znaku hvězdičky Evropské unie a heslo Evropské bratrství, což by úplně stačilo. Ale kdyby s tisícovkami duší krásných, spřízněných, jednou křičeli europeadský pokřik, mluvili by jinak... a stejné to je i se Spartakiádou... kdo nezažil, ten kritizuje.

tak bolševik stejně jen pokračoval v sokolské tradici, takže tady kritika na místě nebyla, nakonec i na tu bednu jsme se dívali s tím, že na nás občas vyskočí Husák

Byla to ukázka masové drezury lidí.

Ne, nebyla. (Ani sokolské slety nebyly.) Netušíte, která bije - přečtěte si to znova.

zajímavý pohled na historickou událost ... díky za článek Kritika cvičenců pochází zz propagandy médií, jejichž úkolem je očerňovat minulý systém a vyzdvihovat současný režim - neberte ji tedy vážně

V letech 83-85 jsem byl na vojně a dost vojáků bylo nahnáno povinně rozkazem. Já byl rád, že jsem se z toho dokázal vyvléct-prostě mě to nebavilo a nezajímalo. Ale mamka cvičila na Strahově několikrát a vždy spartakiádu popisovala nadšeně jako Vy.

Ano, spartakiada to bol zážitok.

Aj keď sa určite najdu všeliaký škarohlídové čo budu tvrdiť,

že v pospartakiadnom roku vždy stúpla porodnosť,