Dvojbarevné volby

Dlouho jsem přemýšlela, jestli vůbec k volbám jít. Na modrou i oranžovou barvu začínám být pomalu alergická, zelená se mi zprotivila  a jméno Čunek ve mně vyvolává paniku. Tak co s tím?

Vítá vás EeladnáINDRJA

Když jsme před nedávnem projížděli Čeladnou, nadchl mě neznámý vtipálek, který nápis Čeladná přelepil novým, ještě lepším nápisem Šervůd. Z Čeladné pochází Pavol Lukša, který sám sebe prezentuje jako Robina Hooda. A protože Čeladná pod jeho vedením vzkvétá, myslela jsem, že bude mít v kraji spoustu příznivců a ve volbě budoucího hejtmana se bude rozhodovat mezi ním a někým dalším (nejspíš panem Tošenovským, kterého si většina Ostravanů váží).

Ale chyba. Robin Hood z Čeladné-Šervůdu zřejmě „nepostoupil do dalšího kola bez ztráty kytičky“. Právě jsem slyšela ve zprávách, že ČSSD vyhrává na celé čáře. Pan předseda s obrovským intelektem a podobně velkým břichem se bude zase naparovat. Jen jsem zvědavá, co se změní.

Aby to nebylo: odvolávám, co jsem slíbil, slibuju, co jsem odvolal...

V senátu, který stejně  většina lidí považuje za zbytečný, bude za Ostravu sedět jeden z kandidujících důchodců. Když jsem totiž viděla, kdo se uchází o senát, omývali mě. Až na komunistku kolem čtyřicítky samí důchodci. Stejně jako film Panu profesorovi s láskou je i sám zamračený pan profesor poněkud za zenitem. Stejně tak i „skvělý lékař – výborný politik“. Je-li to i v dalších krajích podobné, stane se senát jakýmsi domovem důchodců či odkladištěm použitých politiků.  Může tak zůstat nerozpustitelný – spousta senátorů se nemusí konce svého mandátu ani dožít – a to jim nepřeju nic zlého. Jen si myslím, že na takovéto posty by měli nastupovat poněkud mladší lidé, i když zkušeností si vážím – ostatně ani já už nejsem nejmladší, ale ještě se mi ze scény odcházet nechce. Ale řízení ráda přenechám mladším a ponechám si raději roli poradce. Neměli by to udělat i oni? Ono odejít včas, je umění a sedmdesátka na krku podle mě nejvyšší čas je.