Hrajeme fair play?

„Změna v průběhu hry je švindl,“ hlásal Jan Kalvoda v Právu na konci prázdnin.  Jako by mi mluvil z duše, ale v trochu jiné oblasti…

Jan Kalvoda zastupuje poslance Melčáka, který podal ústavní stížnost proti zákonu o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny a rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb. Ústavní soud mu dal za pravdu a podzimní předčasné volby jsou ohroženy. Nepřipomíná vám to trochu nové maturity? Letošní maturanti nastupovali do prvního ročníku s vidinou klasické maturitní zkoušky a zhruba uprostřed studia se dozvěděli, že budou „pokusně“ skládat maturitu novou. To není změna pravidel uprostřed hry? To není nefér? To není švindl – tedy slovy pana Kalvody?  Během loňského roku se téměř všichni smířili s novou maturitou, aby o prázdninách ministryně Kopicová se slovy „děj se vůle boží“ nové maturity odpískala. Nebo ne?!?

Přiznávám se, že celé situaci v naší zemi přestávám rozumět. Handlujeme s třicetikorunami za návštěvu lékaře a vyměňujeme je za politickou přízeň. Slibujeme proplácení cestovného studentům a paralelně s tím vyhrožujeme jejich rodičům zvýšením daně z přidané hodnoty. Ať počítám, jak počítám, mám pocit, že si nikdo nepřilepší.

Náš rozpočet hrozí krachem a někteří politici slibují přidávat tu či onde. Důchodcům, matkám, školám, policistům – hned vedle se ale dočteme, že peníze nejsou a nebudou a že je třeba rozpočet danému resortu snížit. Podle jakých pravidel se vlastně v této zemi hraje? Kdo je stanovuje? Pro koho platí a pro koho ne?

Máme úřednickou vládu a byli jsme připraveni volit někoho z té bídy, která se nám nabízí, a hle, volby prý nebudou! A Cyril Svoboda hned volá po vládě nové, politické. Že by se toho ujal sám a konečně našemu ubohému státečku vytrhl trn z paty?  Nevím, jak to dopadne, ale začíná mi to připadat směšné – kdyby to nebylo ve skutečnosti strašně vážné. I když možná situace je sice vážná, ale dosud ne zoufalá. Tak co si stěžuju. Nikdy přece není tak zle, aby nemohlo být ještě o něco hůř….