Zase ta pošta
Na druhý svátek vánoční míváme návštěvu – naše „Pražáky“. Ta „velká“ vnoučata mají nejraději finanční dotaci, popř. nějaký módní hadřík (letos třeba černý top crop). Ale naše „malá“ vnoučata si přebírají, co jim u nás nechal Ježíšek, osobně, očešou čokoládu za stromečku, pohrají si s dědou a hurá pryč. Tentokrát to ale mělo být jinak.
Mladí přijeli až 27., kdy už byl pracovní den. Dárek pro dědu dal jako obyčejně pod stromeček Ježíšek, ale dárek pro mě měla přivézt právě pošta. Nevím jak, ale snaše se podařilo domluvit doručení dárku právě v tento den jako „balík do ruky“.
Vše vypadalo pohodově – ráno došla obligátní SMS „Dnes vám budu doručovat balík…“ Sice nebyl uveden ani přibližný čas, ale co byste chtěli od pošty!
Poobědvali jsme, kávu vypili, děti rozbalily dárky, a pošta nikde. Děti se začínaly trochu nudit, tak padlo rozhodnutí, že půjdeme ven – ale co když přijede balíček? Procházka se ruší, čeká se dál.
Čekali jsme do tmy – tedy zhruba do čtyř, ale pak už mladí museli jet. Šli jsme všichni – musíme přece zamávat (a taky zkontrolovat, že nezapomněli nic živého ani neživého a že opravdu odjeli). Manžel se (pro jistotu) podíval do schránky a tam si hověla oznamka o uložení zásilky na poště č. 37. Bez jakéhokoliv dalšího komentáře. Chybělo i, kdy je možné zásilku převzít. Tak jsme to riskli a vyrazili.
Na poště jako vždy fronta. Tak jsme naťukali patřičné údaje a kupodivu hned jsme vyzýváni k přepážce. Následuje procházka uličkou mezi naštvanými frontovými bojovníky, které předbíháme. S vážným obličejem jsem se úředníka za přepážkou zeptala: „Je to prosím balík na poštu, nebo do ruky?“ Překvapený úředník potvrdil, že do ruky, a na druhý dotaz proč je tedy na poště, odvětil, že neví. A že s tím nemůže nic udělat, jen – potká-li hříšníka, nakopat ho do zadku. Ale že si máme klidně postěžovat, neb on je na to zvyklý.
Když nic, vyloudil aspoň úsměv na mé tváři. Podotkla jsem, že se vlastně nic nestalo, naopak, aspoň jsem si splnila svoji nastavenou porci kroků. Ještě nám nabídl nějaký časopis, plyšovou hračku a poštovní auto – tedy model. Tentokrát to nebylo nic k jídlu ani na sebe. Dali jsme mu košem, což ho vůbec nepřekvapilo – myslím, že překvapen by byl, kdybych na něco z toho kývla.
Tak nevím. Čím se vlastně Česká pošta živí? Prodejem doplňkového sortimentu – různých blbostí, jako jsou autíčka, vata, hašlerky, plyšáci, nebo doručováním zásilek? A proč mi nabízí dva druhy doručení, když ten první (do ruky) je více méně hypotetický?
Pošta si neustále sleduje na odliv zákazníků – není divu. Pohlednice jde z Ostravy do Prahy 8 – 10 dní, poslední balíček k narozeninám vnučky poslaný pro jistotu o týden dřív došel o dva týdny později a doručen byl zvláštním způsobem – ležel na prahu bytu v paneláku!
A to nemluvím o ceně, která stoupá asi tak prudce jako mně tlak, slyším-li slovo POŠTA. Jedno vím jistě – zůstanu věrná zásilkovně – mám ji kousek od domu a ještě mi nic neztratli. A doručují rychleji než RYCHLART.
Jaroslava Indrová
Generace Z, někdy M, také internetová generace, děti nového tisíciletí či zoomeři
Letos čeká maturita na další studenty, kteří jsou označování jako generace Z, popř. M. Vyrostli na internetu, s mobilem jsou téměř srostlí, zasáhla je pandemie covidu.
Jaroslava Indrová
Trocha bilancování na závěr roku
Na konci roku je zvykem bilancovat - ohlížet se zpět a zjišťovat, co nám rok minulý dál a vzal, a také si dávat předsevzetí do roku nastávajícího. Tak se na to podívejme.
Jaroslava Indrová
Hloupneme, nebo jsme stále chytřejší?
Na nejmenované významné akci jsem se setkala s jedním svým bývalým studentem - mimochodem úspěšným mladým mužem - který se mě zeptal, jaké jsou dnešní děti. Jsou jiní než my? Tato otázka a text v sobotní Frontě mě přiměly k zamyš
Jaroslava Indrová
Poděkujme básníkovi za krásné slovo
Dnes je to 34 let, co zemřel básník Jan Skácel. Příslušník brněnské skupiny Host do domu, nedostudovaný učitel, který se upsal krásnému slovu.
Jaroslava Indrová
Trápí vás také noční můry?
Noční můry trápí nejen mladé dívky, kterým královna Mab za hříšné myšlenky přičaruje pupínky na nose, ale asi všechny. Občas... Ale u nás snad ty potvory bydlí.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Hrad začal platit cesty prezidenta. Za Zemana je celé musely financovat kraje
Premium Když prezident přijede do krajů, nemá kolem toho být obrovská pompa, která stojí nejen hodně...
Pomohli její zemi bránit proti Japoncům. Filipínka teď o Češích vydává knihu
Premium Měli to být spojenci nepřítele, ale namísto toho čtrnáct statečných Čechů nasadilo život, aby...
Úlet novin pečetil Trumanův triumf, lovec gangsterů už šok nerozdýchal
Seriál Americké prezidentské volby dokážou překvapit, i když si všichni myslí, že dopředu vědí, jak...
Napadení a hajlování. Policisté v rámci derby pražských S zadrželi šest lidí
Po skončení dnešního utkání fotbalistů Sparty a Slavie na stadionu na pražské Letné museli...
- Počet článků 372
- Celková karma 18,94
- Průměrná čtenost 1907x